Pondělí 30. 5. 2016 Luxemburg - Lima

Když se probudíme, venku lije jak z konve. Přeběhneme do letištní haly a absolvujeme tradiční procedury týkající se odbavení. Je tady malinké letiště, takže vše probíhá rychle a v klidu. Hodinový let nás přesune „blíž“ k Jižní Americe.  V Amsterdamu, kde máme mezipřistání, máme hodinové zpoždění. V Limě však přistáváme na čas – v 18.30. Let byl hodně dlouhý, ale to se dalo čekat. Při letu z Amsterdamu do Limy jsme překonali 10830 km. Během letu se dáme do řeči s Peruáncem, který sedí vedle nás. Radí nám vzít si z bezpečnostních důvodů taxi hned na letišti a také nám říká, jakou maximální cenu by taxi mohlo stát.

I když jsme na druhé straně polokoule, díky časovému posunu je stále pondělí.  Na letišti v Limě běhá pes, který hledá drogy. Zaujme ho Iva J Respektive její batoh.  Víc než drogy ho ale zajímá pravý český řízek.

Po odbavení se řídíme radami našeho spolucestujícího. Já s Ivou počkáme u batohu a Zdenda jde sehnat taxi, které nás odveze na autobusové nádraží Plaza Norte, odkud nám jede v noci autobus do Huarazu. Jízdenky jsme si kupovali už doma přes internet.

Na nádraží necháme naše velké batohy v kanceláři společnosti Crus de Sur, se kterou pojedeme do hor. Máme ještě dost času a taky hlad, tak se vydáme na obhlídku obchoďáku. Hlad máme asi hodně veliký, protože my – odpůrci Mc Donaldu a podobných fast foodu, si v jednom takovém objednáme hamburgera s kuřetem, hranolkama a rýží.

Ve 23.30 se přesuneme zpět do nádraží a ve VIP hale čekáme na příjezd autobusu. Před nástupem do něj si nás každého ochranka vyfotí. Dálkové lůžkové busy jsou v Peru boží. Zdeněk s Ivou stihnout na pohodlném loži usnout ještě než se vydáme na cestu. Já převezmu od průvodčího svačinku pro všechny tři a vzápětí usnu i já.